Nepoznaná História

Main Menu

Login Form

paypal

  • Currency:
  • Amount:

Counter

01907148
Today
Yesterday
This Month
All days
136
120
5606
1907148
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: ZOnM-1 - Jazyk – komunikácie "etník"

ZOnM-1 - Jazyk – komunikácie "etník" 09. dub 2014 19:30 #4678


  • Příspěvky:1253 Obdržená poděkování 2573
  • Avatar uživatele p.hanic
  • p.hanic
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 73
Základné otázky z našej minulosti (1). - Jazyk – komunikácie (ZONM1)
ramiannka.jecool.net/index.php?option=co...d=91&Itemid=114#4676

Popri prebiehajúcich diskusiách sa už dlhší čas po večeroch snažím naformulovať základné otázky k našej minulosti.

Podnetom mi boli mne úplne nepochopiteľné iraionálne úsudky nielen laikov, ale aj ogebírovaných!

Dospel som k poznatku, že tou prvou zo základných otázok bude práve otázka jazyka,
otázka základnej komunikácie našich predkov.
Aby sme si porozumeli, tak na úvod do problematiky opíšem možnú situáciu z dneška.
Posaďte si dnes vo Viedni k jednému stolu čerstvých maturantov z Brna, Grázu, Trnavy, Györu
a skúste si typnúť, či sa dohovoria.
Myslím si, že sa dohovoria a dnes to bude s vysokou pravdepodobnosťou angličtina.
Predpokladám, že sa ju každý z nich učil minimálne 4 roky.
Posaďte si dnes vo Viedni k jednému stolu práve vyučených stavebných robotníkov
z Brna, Grázu, Trnavy, Györu a skúste si typnúť, ako sa tí dohovoria?
Pokiaľ maturovali, je šanca, že sa nejako dohovoria.
Ale zaiste budete so mnou súhlasiť, že pokiaľ nechodili do škôl,
kde sa vyučovali primerane aj cudzie jazyka, resp. cudzí jazyk sa nenaučili doma,
tak sa nedohovoria, komunikácia je nemožná.
Myslím si, že sa zhodneme na fakte že:
Nemčina, maďarčina, slovenčina (čeština) sú natoľko rozdielne jazyky,
že nám dnes nedovolia vzájomnú komunikáciu bez osvojenia si druhého, tretieho jazyka.


Teraz sa ale prenesme tých 200 rokov do minulosti a položme si tú istú otázku zo života našich predkov:
Ako sa mohli pred 200 a viac rokmi v praktickom živote spolu dorozumieť, dohovoriť
Marvus, Staierus, Hungarus a Pannonus?“

( to má byť významovo zhodné s Brnom, Grázom, Trnavou, Raabom)

To je ozaj prvá základná a závažná otázka, ako to oni vtedy zvládali?!

A vieme, že to zvládali perfektne, v tých dobách, aj bez školy, jazykových učebníc, slovníkov,
jazykových kurzov, jazykových lektorov, bez rádia + televízie + internetu.!?.

Jeden nemenovaný študovaný pán mi na túto otázku svojho času odpovedal:
„Spolu hovorili po latinsky ...a doma potom každý po svojom!“???
( Pozor, to neboli aj jazykovo školení páni farári! )

Obratom so sa ale dotyčného opýtal:
To ten "bača", zo salaša, zo samoty, bol natoľko podkutý v latinčine??!
To mali vtedy zriadené „diaľkové štúdium pre salaše“ a či len „nedeľnú kostolnú školu latinčiny !?...


Ako to bolo na trhovisku? – to tam vtedy mali obecného tlmočníka?
„Ako to bolo v krčme, pri oldomáši? – to im vtedy krčmárka robila tlmočníka?
„Ako to bolo, keď si vypili, aké pesničky vtedy spievali?
A keď boli chlapi regrútovaní, to sa tam ako dohovorili u tých "wengerských" husárov generála Hadíka?!
Poslední úprava: 09. dub 2014 19:41 od p.hanic.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Zendenisko, Metod J. Sláv, IvanSk, samomirus

ZOnM-1 - Jazyk – komunikácie "etník" 09. dub 2014 20:05 #4681

  • Avatar uživatele Denis
  • Denis
Asi máš pripravené odpovede na svoje otázky, ale keď sa už pýtaš. My starší môžme napísať o našich predkoch, ktorých sme poznali a ktorý sa narodili ešte za monarchie, alebo pred vyhnaním nemcov. Ja pochádzam z jazykovo zmiešanej oblasti, moja babka z matkinej strany vedela po slovensky a nemecky aj písmom a po maďarsky sa dohovorila. Dedo vedel slovensky a maďarsky aj písmom, po nemecky sa dohovoril. Babka mojej ženy bola zo záhoria a vjedzeua po Slovensky, a nemecky a maďarsky sa dohovorila a možno aj niečo by vedela napísať. Dedo nevieme. Všetci mali len tzv. ludovú školu, teda 4 triedy. Tetka Linča vedela po Maďarsky a po slovensky a nemecky tiež. Takže na trhu rozprávali tak ako bolo treba.
Dedo slúžil u CK kriegsmarine na lodi Tegethóf, ktorú postavila Královská časť monarchie, ale veliacim jazykom bola nemčina. Aký bol veliaci jazyk u husárov neviem, ale v čase keď Hadík spáchal svoj husársky kúsok, tak ešte nebol generálom. Keď už bol generál, tak predpokladám že velil po nemecky.
Slovensko bola zrejmä posledná krajina v Európe kde sa používala v úradnom styku latinčina. Latinčinu ovládali všetci vzdelaný ludia, nielen farári, ale aj obchodníci /napr, konskí handliari/ a formani.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

ZOnM-1 -úradný jazyk 10. dub 2014 07:47 #4697


  • Příspěvky:712 Obdržená poděkování 1530
  • Avatar uživatele eliot
  • eliot
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 57
Denis napsal:
...Aký bol veliaci jazyk u husárov neviem, ale v čase keď Hadík spáchal svoj husársky kúsok, tak ešte nebol generálom. Keď už bol generál, tak predpokladám že velil po nemecky.
Slovensko bola zrejmä posledná krajina v Európe kde sa používala v úradnom styku latinčina. Latinčinu ovládali všetci vzdelaný ludia, nielen farári, ale aj obchodníci /napr, konskí handliari/ a formani.
Denis,
1.) tá otázka "jazyka komunikácie" je z obdobia Bajza-Bernolák-Petrovič - teda pred 200 rokmi, z obdobia odštartovania maďarizácie.
2.) Slovensko (naše) sa objavilo na mape až po roku 1920
3.) Wengerské kráľovstvo s erbom "dvojkríž na trojici" bol jediný geopolitický útvar v Európe, kde bol úradný jazyk latinčina!
Napríklad "arpádovské - turecké Maďarsko" malo úradný jazyk "lingua Magyaricae", Stiria, Ostarichi, Bohemia, Mähren - Teutsche Sprache
* neslovanské jazyky ako "administratívny" navrhli a zaviedli až "reformátori a protestanti"
Rozdeľuj a panuj - konfesne a jazykovo
Poslední úprava: 10. dub 2014 07:52 od eliot.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Metod J. Sláv, IvanSk

ZOnM-1 -úradný jazyk 10. dub 2014 12:12 #4699


  • Příspěvky:215 Obdržená poděkování 203
  • Avatar uživatele von
  • von
  • VIP EXPERT
  • OFFLINE
  • Karma: 15
Dobrý den,

myslím, že následující příklad není k tomuto tématu od věci. Do roku 89 nás dělila od sousedů (zde rozuměj řádově kilometry vzdálených) na Západě neprodyšná závora. Ke vzájemnému styku prakticky nedocházelo. Jediný styk s německým jazykem zprostředkovávalo sledování západoněmecké televize a občasné návštěvy v DDR. Obé v tzv. hochdeutsch ("spisovná němčina"). Po roce 89 závora spadla a zde se dostávám k jádru věci. Tisíce lidí od nás ze Šumavy a Pošumaví začalo pracovat v rajchu. Přes to, že většina z nich v dělnických profesích, dalo by se tedy soudit, že nešlo o specialisty na učení se jazyků, dnes jich většina běžně hovoří "bajriš", tedy němčinou podstatně odlišnou od oné hochdeutsch (např.: jdeme domů - bajriš foneticky: gema houam- hochdeutsch - wir gehen nach Hause). Dále do odsunu existoval na jazykové hranici všeobecně srozumitelný mišmaš složený z německých a českých slov. Nechci tím říct nic jiného než, že pokud je vůle a potřeba, domluví se kdokoliv s kymkoliv.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Metod J. Sláv, IvanSk

cudzí jazyk -výuka 13. dub 2014 18:55 #4790


  • Příspěvky:1253 Obdržená poděkování 2573
  • Avatar uživatele p.hanic
  • p.hanic
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 73
von napsal:
... Dále do odsunu existoval na jazykové hranici všeobecně srozumitelný mišmaš složený z německých a českých slov. Nechci tím říct nic jiného než, že pokud je vůle a potřeba, domluví se kdokoliv s kymkoliv.
Dobrý večer, samozrejme, ide o tú ochotu, či skôr nutnosť, podľa okolností zvládať výuku cudzieho jazyka.
Tá výuka v úplne cudziom prostredí ma iný charakter, než keď sme doma a hráme sa na svojom piesočku.
Zámer tej mojej otázky je orientovaný na minulosť, do obdobia, keď sa ešte "nedalo uvažovať o vyostrenom nacionalizme", teda do roku cca 1848-49.
Ten "všeobecně srozumitelný mišmaš" je príklad reálneho prieniku viacerých jazykov na jednom teritóriu, spravidla mesto, dedina na preloma 19-20.teho storočia v KaK monarhii.
Ale ako je možné, že o žiadnom "mišmaše" sa nedozvieme v dobových zdrojoch v starších predrevolučných dobách!?
Ako je možné, že to údajné 1000 ročné spolužitie rôznych "etník" nezanechalo prakticky žiadne "mišmaš" stopy na žiadnom z jazykov?
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Dušan, Zendenisko, Metod J. Sláv, samomirus

úloha materinského jazyka - jeho výuky 12. kvě 2014 21:12 #5242


  • Příspěvky:1253 Obdržená poděkování 2573
  • Avatar uživatele p.hanic
  • p.hanic
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 73
Učí nás čeština nezodpovědnosti? Mateřský jazyk ovlivňuje budoucnost

27. března 2013
Naše mateřština určuje, jak přemýšlíme o budoucnosti a jak spřádáme své plány, naznačují vědecké studie. Náš rodný jazyk by tak mohl mít nezanedbatelný vliv například na náš vztah k budoucnosti a tedy i to, jak budeme zdraví a bohatí, píše ve svém textu biolog Jaroslav Petr.

Zdroj: technet.idnes.cz/jak-nas-ovlivnuje-mater...42917_tec_vesmir_mla

To isté platí pre každý materinský jazyk, jazyk v ktorom štandardne myslíme,
teda aj pre jazyk slovenský.
"terminologický bordel,(Bernoláka), nejednoznačnosť významu pojmov
nám zanáša bordel do myslenia"!
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Dušan, Zendenisko, Metod J. Sláv, samomirus

materinský jazyka - otázka identity 27. čen 2014 09:20 #5873


  • Příspěvky:712 Obdržená poděkování 1530
  • Avatar uživatele eliot
  • eliot
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 57
27. 6. 2014 Proč tolik lidí není s to opravdu zvládnout cizí jazyk? , Pavel Gajdošík
Jako učitel němčiny si už léta kladu otázku, proč i nepochybně inteligentní gymnazisté až na vzácné výjimky po rychlých počátečních pokrocích při výuce cizího jazyka narazí na jakousi tajemnou zeď a pak už nejsou schopni dalšího progresu, dělajíce stejné chyby pořád dokola.
Dlouho jsem si myslel, že je za tím skryta jistá nedbalost a neochota žáků při snažení být preciznější, ale nedávno jsem na internetu objevil anglický článek profesora psychologie z University of Houston Artura Hernandeze, který se dlouhodobě zabývá studiem bilingválních lidí, a tento odborník mi pootevřel oči sice trochu provokativní, ale s realitou výborně korespondující teorií, podle níž lidé tak často nezvládají cizí jazyk kvůli podvědomé neschopnosti se mu plně „otevřít“.

Mateřský jazyk je nejen podle Hernandeze velmi těsně spjat s naší identitou a učení se cizímu jazyku tuto primární identitu začne v jistém okamžiku „ohrožovat“, protože ovládnout cizí jazyk de facto znamená tu svou mateřskou identitu výrazně rozšířit druhým (či později i třetím) nástrojem myšlení.

Hernandez říká, že mnozí lidé se v tom bodě podvědomě zaleknout nutnosti „vzdát se svého starého já“ – starého, osvědčeného způsobu myšlení, starých slovosledných či jinak gramatických pravidel, staré, dobře známé slovní zásoby.
Člověk, který chce cizí jazyk skutečně ovládnout, musí „embrace something new“ (s otevřenou náručí přijmout něco nového), a to v dospělém věku není jenom tak.
Malé děti ještě žádné zábrany nemají a jejich čistá mysl cizí jazyk vstřebává spontánně, ale později, když už naše identita trochu vykrystalizuje, začneme mít vůči cizím jazykům spoustu vnitřních výhrad, a pokud si třeba umaneme, že německý slovosled vedlejších vět končících slovesem je nepřirozený, nebo si alibisticky opakujeme, že anglická výslovnost jinak psaných slov se nedá zapamatovat, ve skutečnosti jde o sebeobranu našeho menšího „mateřského“ Já, které se nechce nechat „násilně“ rozšířit.
Já sám jsem ještě patřil ke generaci „Husákových dětí“, která se v 80. letech od páté třídy ZŠ povinně učila ruštinu, na gymnáziu mi k ní těsně před listopadem 89 přes mé přání učit se anglicky direktivně přidělili méně populární němčinu, ale němčinu jsem i tak někdy v sedmnácti přijal s tou „otevřenou náručí“ a samoucky jsem se v ní (třeba čtením knih se slovníkem) během maturitního ročníku dostal na úroveň, která mi pak zjednala respekt i u německých a rakouských lektorů na filozofické fakultě.
Vůči angličtině, do níž jsem se plánoval samoucky pustit brzy po studiu germanistiky a bohemistiky, jsem však měl léta právě ony iracionální výhrady, které jsem už prolamoval o moc hůře nežli u němčiny – možná proto, že se mysl otevřít další řeči prostě nechtěla – s tím,že dvě by už mohly stačit.
Mé štěstí spočívalo v tom, že jsem se ty cizí jazyky učil v pořadí němčina – angličtina, protože obklopení angličtinou nešlo uniknout, a tak se jako třetí jazyk dala osvojit pod tlakem dobové nadvlády, protože bez ní bych se v dnešním světě ztrácel víc nežli bez němčiny, bez níž se obejít dá.
Spousta Čechů se však v poklidu obejde i bez angličtiny a za to, že v ní plavou, se příliš nestydí třeba ani mladí doktoři, protože u nás je ten tlak mít „malé české Já“ rozšířeno zatím nevelký, a tak se při snaze studovat cizí jazyky naše „češství“ snadno ubrání.

- See more at: blisty.cz/art/73728.html#
Poslední úprava: 27. čen 2014 09:23 od eliot.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

cudzí jazyk - útok na identitu 27. čen 2014 09:24 #5874


  • Příspěvky:712 Obdržená poděkování 1530
  • Avatar uživatele eliot
  • eliot
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 57
Ano, dobrá znalost cizího jazyka je útokem na vaši identitu , Jan Čulík
- See more at: blisty.cz/art/73729.html#
Pan Gajdošík má pravdu, když poukazuje na to, že má-li se člověk být schopen naučit jiný jazyk tak, aby jim mluvil skoro jako rodilý mluvčí, musí se "otevřít něčemu novému" a do značné míry se vzdát své původní národní totožnosti, nebo, přesněji, otevřít ji jiným vlivům. Tak přesně to funguje v některých západoevropských a zejména skandinávských zemích, kde je uzavřená národní identita intenzivní výukou jiných jazyků a kultur nabourávána ve školách už od rané puberty, jmenujme státy jako Holandsko, skandinávské země a do menší míry, ale v poslední době stále častěji, i Německo a Francie.
Vzpomínám na svého otce, pražského překladatele a učitele jazyků dr. Jana Čulíka seniora. Toho vždycky Angličané chválili, že prý mluví anglicky jako rodilý mluvčí (vždycky mám před takovou chválou podezření, když vás někdo chválí, že nějakým jazykem mluvíte strašně dobře, znamená to vlastně, že jim dobře nemluvíte, protože rodilého mluvčího by nechválili, že?). Vzpomínám si, že jsem svému otci jako student angličtiny kdysi cosi vytýkal, že se v angličtině nedokáže oprostit od určitých způsobů středoevropského/českého uvažování. Odpověděl mě téměř vzdorně, a to přesto, že se celý život angličtinou živil a do českého prostředí uvedl ve svém vynikajícím překladu desítky knih, především od anglického spisovatele Grahama Greena:
"Ale třeba já se NECHCI vzdát svého středoevropského uvažování...."
Na to má každý právo. Jenže mám pocit, na základě své dlouholeté zkušenosti života mezi dvěma kulturami, českou a britskou, že v dnešním globalizovaném světě je zapotřebí, máme-li mu vůbec porozumět a máme-li v něm být osobami, které rozhodují, nikoliv jen otroky, musíme si zachovat svou národní totožnost přesně v tom otevřeném modu, jak to dělají třeba Holanďané či Skandinávci - v kontrastu a v interakci s jinou, třeba anglickou nebo německou, nebo třeba i muslimskou nebo romskou! (abych šokoval) kulturou. V tom je budoucnost. Co by bylo špatného na tom, kdyby Češi byli hrdi nejen na své české, ale i na své romské dědictví... Anebo kdyby dokázali pojímat českost jako otevřenost vůči interakci s jinými kulturami? Spisovatel Ota Ulč kdysi psal o tom, že určitě čeští emigranti tohle vždycky uměli - že zcestovali svět a zkoumali, co se kde děje "zatímco Američan má většinou svůj dokonalý pas v šuplíku a nikdy nikam nejede," konstatoval Ulč někdy v osmdesátých letech.
Když kolem sebe na Glasgow University vidím studenty ze 100 zemí světa, kteří kromě své národní totožnosti také vládnou angličtinou jako téměř rodilým jazykem, je mi vždycky líto mladých studentů přicházejících z Čech, kteří i čtvrt století po pádu komunismu většinou angličtinou zoufalým způsobem lámou. Možná je to dědictvím českého národního obrození, že jsme se historicky často definovali v opozici vůči nepřátelské "jinakosti" (i když, ono to bylo před sto lety asi složitější, mnoho českých "vlastenců" mělo německé manželky - viz třeba nadšený slavjanofil Leoš Janáček).
Moderní českost by asi měla svou charakteristiku pozměnit - a definovat se otevřeností a zájmem vůči jiným kulturám. Velmi přesně to definovala bývalá studentka českých studií v Glasgow, Katie Murphy, která nyní vyučuje na univerzitě v Oxfordu. Po svém studijním pobytu v ČR pak studovala i v Berlíně. Po návratu z obou pobytů konstatovala: "Němci se neustále snaží zahrnovat do své debaty lidi z jiných kultur. Říkají: Nenechávejte nás o samotě, víte, co se stalo v minulosti. Češi naopak zásadně hovoří jen mezi sebou."
Možná, že tohleto je překážkou k pořádnému zvládnutí cizího jazyka.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

ZOnM-1 - Jazyk – komunikácie "etník" 27. čen 2014 16:14 #5876


  • Příspěvky:932 Obdržená poděkování 964
  • Avatar uživatele Jozef Stanislav VŠ
  • Jozef Stanislav VŠ
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 40
To je vcelku dobre napísané a konštatovanie je logické, ale pre nás je to až na druhom, či treťom mieste.
1.a 2. miesto patrí Slovenskému jazyku a vytvorenie skutočnej a tým i oficiálnej Slovenskej histórii. Nie tej prozápadnej, okliešťujúcej a zavádzajúcej. Takže poriadok v tomto je tou prioritou.
Prečo jazykovedci a historici spia a nespolupracujú? Slovenská reč a Slovenská história je úzko spojená nádoba, tak ako to tu aj stále tvrdí Metod J. Sláv.
DNA z GMO ovplyvňuje našu DNA a naša DNA ovplyvňuje našu reč a našu históriu.
Takže je načase, aby sme mali poriadok aj v našej histórii.
Nejasností už bolo dosť!
Výhovorky na to, že to je ten a onen (Germán, Sarmat atď) a že nie je našinec je smiešne, úzkoprsé a prinajmenšom deklasujúce našu slávnu, vynárajúcu sa minulosť.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

ZOnM-1 - Jazyk – komunikácie "etník" 27. čen 2014 23:08 #5879


  • Příspěvky:1002 Obdržená poděkování 1969
  • Avatar uživatele IvanSk
  • IvanSk
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 55
Prečo jazykovedci a historici spia a nespolupracujú?

Lebo žiadni skutoční neexistujú?

urobíme pokus obtelefonujeme 10, 20 ľudí jazykovedcov či historikov a spýtame sa ich kto to boli slovania garantujem vám že 19 z 20 povie že zablatenci.

Potom im zatelefonujeme že vzhľadom na nové genetické dôkazy slovania /teda ich predkovia/ boli na tomto území minimálne 8000 rokov.

19z 20 vás vysmeje a spýta sa Vás či ste na hlavu. Veď predsa je úplne prirodzené že genetickí príbuzní menili reči a kultúry, otcovia sa prezliekali za rimanov ,synovia za sarmatov, skýtov ich synovia za avarov, gepidov herulov atď, a ich synovia za maďarov.

Ako môže niekto spolupracovať na niečom v čo ani neverí. Veď u nás existuje nejaký psychologický blok , priznať že Slováci alebo nebodaj slovania mali nejakú vyššiu kultúru v minulosti, keď sa o tom hovorí tak sú to vždy iba cudzí, kto niečo také mal. Vznikajú nič nehovoriace pomenovania, ktoré sú vždy poľa šablóny nehovoria nič o etnicite ani o pôvode jazyku a kultúre ich nositeľa. To v Birtánnii máte keltov a britov už od nepamäti. U nás máme zablatených slovanov ktorých hordy vyšli z riti a obsadili polu európy bez nejakého cieľa. Len tak proste sa im už zunovalo žiť v bažinách bez obchodu a akýchkoľvek znalostí a povedali si že za storočie sa doserú do celej strednej európy. Avšak tu už žili rôzni iní ľudia ktorí len kukali na tie kočujúce zástupy slovanov ani ich nehlo o takom exoduse napísať nejaký záznam a kukali sa ako im obsadzujú domy, berú ženy, a vyháňajú ich na západ.

A títo "blbci slovanskí" ani netušili jak vyzerá písmo.

A keď niekto povie, že tí čo tu žili pred tzv. inváziou zablatencov sú naši prekdovia čo je geneticky dokázateľné tak je to vytváranie histórie a manipulácia dejín. Neviem kde sa to tu berie.

A vždy sa to deje iba pri spomenutí slova slovan - a všetkých, ktoré s tým výrazom súvisia, ktoré určujú a definujú jasne etnikum a kulúru. Germán tu može byť, avar , sarmat, skýt, maďar ale "slovan ani bohovi." Podľa mňa je to choré a zo psychologického hľadiska je to nejaký defekt .

Nieje predsa normálne vytvárať nové národy, kultúry a jazyky z ničoho nameisto priznania farby. Ale kôli našej demencii sa to deje a bude sa diať.

Ale čo bolo bolo to už nezmeníme bolo by vhodné sa radšej zamerať na prítomnosť a zmeniť toto otrocké sebadeštruktívne seba ponižujúce správanie ku ktorému nás učia v školách. Ja som nikto lebo som slovan, slovania nevedia okdiaľ prišli, kde boli ani prečo sú v európe. Sú tu len nedopatrením.
Nemajú odpodstatenie ani kultúru všteko čo majú ukradli pôvodným schopným obyvateľom. Nikdy neboli jednotní len sa hašterili a nikdy nemali žiadnu ríšu lebo sa nedokázali dohodnúť a niečo vytvoriť.
Slovanská kultúra je o krojoch, fujarách a iných chu.ovinách. Nemá žiadne poslostvo ani význam.

Slovania nikdy nemali nič okrem pálenky, dlhov a blbých rečí . Toto je ponímanie a výklad dnešnej histórie. A keď niekto tomu verí, prosím nech verí ale mne s tým dajte pokoj.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: samomirus
Vygenerováno za 0.183 sekund


Copyright © 2013.Ramiannka All Rights Reserved.