Nepoznaná História

Main Menu

Login Form

paypal

  • Currency:
  • Amount:

Counter

01914784
Today
Yesterday
This Month
All days
144
190
957
1914784
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: Starodávne - babičkine recepty

Relácia HERBAR 18. dub 2014 20:45 #4912


  • Příspěvky:4038 Obdržená poděkování 5351
  • Avatar uživatele Ramiannka
  • Ramiannka
  • Administrator
  • OFFLINE
  • Karma: 74
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Slovenský rok od Rastislavy Stoličnej 22. zář 2014 21:15 #7193


  • Příspěvky:4038 Obdržená poděkování 5351
  • Avatar uživatele Ramiannka
  • Ramiannka
  • Administrator
  • OFFLINE
  • Karma: 74
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: martinn1983

Jedlá našich starých rodičov v 19. storočí 08. lis 2014 19:23 #7770


  • Příspěvky:226 Obdržená poděkování 394
  • Avatar uživatele Atamann
  • Atamann
  • VIP EXPERT
  • OFFLINE
  • Karma: 28
Žgance:

Pšeno sa dalo uvariť v slanej vode. V prípade potreby sa dolievala teplá voda. Po uvarení sa nechalo na chvíľu odpariť . Upražila sa cibuľka, vyliala sa na pekáč a z pšenovej kaše sa vidličkou trhali drobné kúsky – trhance. Tie sa zamiešali s cibuľkou. Kaša sa jedla i zaliata mliekom.

Šterc:

Nasucho sa upražila chlebová alebo tmavá žitná múka. Keď bola upražená do zlatova, podliala sa trochou horúcej vody, čím sa vytvorili drobné guľky, ktoré sa jedli s na masti upraženou cibuľkou. Šterc sa jedával aj s lekvárom, prípadne slivkovou brečkou.

Opatance:

Z rezancového cesta sa ušúľali drobné šúľance, posypali sa pšenom, posolili, pomastili sa a podliali horúcou vodou. Pomaly sa dusili na slabom ohni, pokým pšeno nezmäklo. Na stôl sa podávali poliate upraženou cibuľkou.
Poslední úprava: 08. lis 2014 19:40 od Atamann.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Dušan

Jedlá našich starých rodičov v 19. storočí 08. lis 2014 20:50 #7775


  • Příspěvky:226 Obdržená poděkování 394
  • Avatar uživatele Atamann
  • Atamann
  • VIP EXPERT
  • OFFLINE
  • Karma: 28
Frkacúle:

Z rezancového cesta sa našúľali tenké šúľky a pokrájali sa na drobnučké kúsky. Palcom sa pritláčali na zadnú stranu drobného strúhadla a máličko natočili, aby sa z nich urobili malé ulitky. Vyvarili sa v slanej vode, k nim sa urobila zápražka, ktorá sa vyliala na vyvarené frkacúle. K jedlu sa podávala kyslá kapusta.

Mäso sa jedlo len varené a podávali sa k nemu rôzne príkrmy.

Na prípravu jedál sa používala bravčová masť, maslo a konopný olej, ktorý sa kupoval od olejkárov.

V niektorých domácnostiach sa varilo i domáce pivo.

Príprava piva:

Do 30 litrov vody sa primiešalo 1 kg cukru a 1 kg mletej praženej jačmennej kávy. Všetko sa povarilo a pridalo sa 25 dkg chmeľu. Po čiastočnom vychladnutí sa pridalo cca 10 dkg droždia. Nechalo sa to stáť 6 dní v kamennom hrnci a potom sa hotové pivko stočilo do fliaš a pilo.

Vína sa pili ražné, kukuričné, ovocné a hroznové.
Poslední úprava: 08. lis 2014 21:20 od Atamann.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Dušan, Jozef Stanislav VŠ

Jedlá našich starých rodičov v 19. storočí 08. lis 2014 22:08 #7778


  • Příspěvky:226 Obdržená poděkování 394
  • Avatar uživatele Atamann
  • Atamann
  • VIP EXPERT
  • OFFLINE
  • Karma: 28
Šmor:

Vajcia zahustené múkou a mliekom. Upražili sa na masle alebo oleji, potom sa potrhali vidličkou a jedli. Jedlo sa pripravovalo na slano aj na sladko.

Hnilí sir:

Na 9 dní sa naložil do kamenného hrnca tvaroh so soľou a cesnakom a každý deň sa premiesil. Jedol sa s domácim chlebom.

Zavináki:

1 kg polohrubej múky, kúsok droždia, 15 dkg cukru, 15 dkg masla alebo masti, 4 žĺtky a mlieko – podľa potreby.

Droždie s troškou cukru a teplej vody sa nechalo vykysnúť. Múka, cukor, žĺtky, kvások sa zmiesili spolu s teplým mliekom, pridalo sa roztopené, ale nie horúce maslo, alebo masť. Cesto nesmelo byť veľmi husté. Vareškou sa miesilo cca 20 minút a potom sa nechalo vykysnúť. Urobilo sa 10 cestičiek, ktoré sa nechali podkysnúť prikryté obrúskom. Potom sa rozvaľkali a naplnili orechovou, makovou, alebo tvarohovou plnkou asi na 1 cm vysoko. Pokropili sa masťou a zavinuli do tvaru podkovy. Potom sa preložili na vymastený plech a nechali ešte nakysnúť. Potreli sa roztrepaným vajcom a v horúcej peci upiekli do hneda. Orechová a maková plnka sa vyrobila tak, že k mletým orechom, či maku sa pridal cukor a vanilka. Do orechov sa niekedy postrúhal perník, do maku 2-3 rztlčené klinčeky. Do rozmieseného tvarohu sa dal cukor, trocha krupice, žĺtky a sušené hrozienka. Zavináki sa pripravovali na veľké sviatky, alebo svadby a pod.

Mrváne:

Robili sa z cesta na zavináki z ktorého sa ušúľali 3 dlhé šúľky a splietli sa ako vianočka. Potom sa splietli do kruhu, dali sa na vymastený plech a nechali vykysnúť. Potreli sa roztrepaným vajcom a upiekli do zlatohneda. Do prekrojeného mrvána sa vkladal kúsok mäsa (ak bolo).
Poslední úprava: 08. lis 2014 22:11 od Atamann.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka

Chlieb, náš každodenný 08. lis 2014 23:51 #7780


  • Příspěvky:226 Obdržená poděkování 394
  • Avatar uživatele Atamann
  • Atamann
  • VIP EXPERT
  • OFFLINE
  • Karma: 28
Domáci chlieb:

V rodinách sa pieklo naraz aj 10 kusov, preto sa jednalo o pomerne ťažkú prácu. Večer sa pripravilo do dreveného korýtka 10 kg chlebovej múky. V múke sa urobila jamka, do ktorej sa naliali cca 2 litre vlažnej vody. Do toho sa namočili žmolki. Bol to zostatok cesta z predchádzajúceho pečenia, ktoré sa vyšúľalo na drobné kúsky a odložilo na ďalšie pečenie.

Ráno sa do vykysnutých žmoliek pridalo droždie, do ktorého sa nalialo trochu vlažnej vody a nechalo sa to cca 15 min. kysnúť. Potom sa pridala hrsť soli, rasce a vymiesilo sa cesto. To bolo dobre vymiesené až vtedy, keď sa nelepilo na ruky. Vtedy sa posypalo múkou a prikrylo teplým obrusom. Po 2 hodinách, keď nakyslo, rozdelilo sa na rovnaké kusy. Vyváľalo sa na doske a uložilo do pomúčených chlebových košíkov zo slamy. Tam sa nechalo znova kysnúť.

Medzitým sa rozkúrila pec. Pred vložením cesta sa v nej oheň odhrnul ohreblom na bok a vytrela sa čistou handrou. Potom sa cesto z košíkov vyklopilo na pomúčenú lopatu, potrelo sa vodou a postupne povsádzalo do pece. Do rozpálenej pece sa ešte štetkou prsklo vody, aby sa vytvorila para a pec sa zatvorila.

Každá pec na pečenie chleba mala aj malý bočný otvor. Tadiaľ sa pec, ak to bolo potrebné, vetrala, aby sa chlieb nepripálil. Ak bola zasa pec menej rozkúrená, alebo sa bolo treba pozrieť, ako sa chlieb pečie, tak sa do otvoru vložil zapálený vechet slamy, alebo suchého fazulnišťa (usušenej fazuľovej vňate).

Keď bol chlieb napoly upečený, popremiestňoval sa v peci na iné miesto, aby sa dobre upiekol, ak by bola pec na niektorom mieste náhodou menej prehriata. Upečený chlieb musel byť červený. Piekol sa cca 90 minút. Keď sa vyberal z pece, klepalo sa na spodnú kôrku prstom, či "zvoní". Podľa toho sa vedelo, že je dobre upečený. Po vybraní z pece sa chlieb opäť potieral vodou, aby dostal lesk a chrumkavú kôrku. Potom sa postavil nastojato, aby sa nesparil. Po vychladnutí sa uložil do drevenej truhly.

Chlieb bol v každej slovenskej rodine vo veľkej úcte a vždy bol zabalený v bielom obrúsku.
Poslední úprava: 09. lis 2014 00:05 od Atamann.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Jozef Stanislav VŠ

zelené nakladané orechy 19. čec 2015 17:28 #10629


  • Příspěvky:4038 Obdržená poděkování 5351
  • Avatar uživatele Ramiannka
  • Ramiannka
  • Administrator
  • OFFLINE
  • Karma: 74
Poslední úprava: 19. čec 2015 17:30 od Ramiannka.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Starodávne - babičkine recepty 19. čec 2015 19:45 #10631


  • Příspěvky:4938 Obdržená poděkování 7354
  • Avatar uživatele Dušan
  • Dušan
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 86
Ja som zelené orechy jedol s chili papričkami , keď ma pred rokmi hostili Turkméni a chcel som niečo naozaj štipľavé od nich.Naozaj paráda. Odrádza ma od ich zavárania to dlhé máčanie….
Poslední úprava: 19. čec 2015 19:45 od Dušan.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka

Starodávne - babičkine recepty 30. čec 2015 21:50 #10740


  • Příspěvky:4038 Obdržená poděkování 5351
  • Avatar uživatele Ramiannka
  • Ramiannka
  • Administrator
  • OFFLINE
  • Karma: 74
Ja ich úspešne prelievam vodou už dva týždne, 5 l sklo plné zelených orechov, teraz už takmer hnedých, je to nejaký spôsob fermentácie či čo, ale pevne verím, že do nedele z toho bude suprový džem, potom podám referencie, či to stálo za to - to posilňovanie svalov.
Orechový likér je skvelá vec - zaujímavo chutí a je to recept pre ľudí s problémom štítnej žľazy.
A viete prečo práve zelené orechy? Lúhovaním v alkohole sa z nich uvoľnuje obrovské množstvo čistého organického jódu a to telo potrebuje, takže si likér spravte, nebudete ľutovať. Orechy sa dajú zbierať len do 20. júla , potom stvrdnú a nedajú sa prekrojiť, keď sa už v nich vytvára škrupina.
Takže na budúci rok si to zaraďte do domáceho receptára. Na Balkáne ich bežne jedia nakladané ako orechy v medovou sirupe - teda u nás ako džem a majú tmavohnedú farbu.
Ja som ochutnala orechy ako likér nakladané v slivovici s vanilkou, klinčekmi a škoricou - neskutočne silné a chuťovo delikatesa.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Dušan

Starodávne - babičkine recepty 31. čec 2015 12:10 #10754


  • Příspěvky:1003 Obdržená poděkování 1972
  • Avatar uživatele IvanSk
  • IvanSk
  • SUPER SPECIALISTA
  • OFFLINE
  • Karma: 55
Část zprávy je pro hosty skrytá. Pro zobrazení celé zprávy se prosím přihlašte nebo registrujte.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Ramiannka, Dušan, samomirus
Vygenerováno za 0.183 sekund


Copyright © 2013.Ramiannka All Rights Reserved.