Zo ZVEDAVCA :
www.zvedavec.org/nazory-5705.htm#ptr297101
Já toto prožívám už více než osm let a stejně dlouhou dobu na to upozorňuji. Na to, že OSPODy mají obrovské pravomoce a žádnou trestní odpovědnost, čehož často zneužívají. Mnohdy jen k zastrašování, ale pokud narazí na někoho, kdo vypadá, že by se mohl začít účinně bránit, neb k tomu má odhodlání i intelektuální předpoklady, udělají všechno, aby jej zničily. Jak to funguje? Posudky, posudky, posudky. Posudek sociálky je důkaz. Pro rodinné soudy to tak funguje. Posudek sociálky NELZE jakkoli napadnout. Sepsat lživý, tendenční či zkreslený posudek NENÍ TRESTNÝM ČINEM. OSPOD je ÚČASTNÍKEM ŘÍZENÍ, takže NENÍ TRESTNĚ POSTIŽITELNÝ ZA KŘIVOU VÝPOVĚĎ. V tom je celé jádro pudla. OSPOD NENÍ POVINEN PROKAZOVAT pravdivost svých posudků a tvrzení. A pokud vy jako rodič nechcete přijít o dítě, musíte vyvracet každý blábol, který OSPOD napíše, přestože je to v rozporu s nálezem Ústavního soudu - říká se tomu svévole soudů. A ani když všechno poctivě vyvrátíte, nemáte vyhráno. Soud "volně hodnotí důkazy" a může se prostě rozhodnout, že bude věřit tvrzení sociálky o tom, že jste dejme tomu narkoman, přestože soudu předložíte veškerá možná lékařská potvrzení, že tomu tak není. Sociálka klidně bude říkat, že jste agrestivní psychopatická osoba, která je napadla při poslední návštěvě - a když budete o krok napřed a předložíte soudu nahrávku oné situace dokazující opak, jednoduše ji zamítne (obdobná věc se mi stala). Tady soudy o ničem nerozhodují. Soudy jen legalizují rozhodnutí sociálních pracovnic, jen je posvětí. V tom je celý kámen úrazu.
Ještě než k celé věci došlo, kontaktovala jsem všechna veřejnoprávní i neveřejnoprávní média. Chtěla jsem, aby přišli ke mně domů, aby byl záznam o tom, jak vypadá můj byt, dle posudků nevyhovující, špinavý atd. Chtěla jsem, aby natočili mé "zanedbané" děti, aby viděli lidé na vlastní oči, jak se odebírá krásná, čistá, výborně se učící, milovaná a milující holčička. Nikdo do toho nešel.
Když jsem byla nedávno u soudu, kde jsem se pokoušela žalovat nezákonnou činnost OSPOD, bylo mi řečeno, že z posudků vyplývá... blá blá. Že malá tehdy a tehdy neměla přezůvky, tehdy a tehdy neměla svačinu, dle posudku prakticky nenosila pomůcky, úkoly atd - takto to z nich vyplývalo. Když jsem poukazovala na to, že nikdy neměla ani třídní důtku, kterou jsem já měla na základce za zapomínání několikrát, soudkyně mi doslova řekla, že mám být škole VDĚČNÁ za to, že nepostupovala tímto způsobem.
V pátek u mě byla sociální pracovnice. Nová tvář. Už má na kontě první výživný posudek. Zatím žádná deprivace atd, ale: Dítě se vyhýbá očnímu kontaktu, matka tvrdí, že její chování je normální...Ptala jsem se jí, co tím sleduje, kdo ji úkoluje.Ona na to, že to je přece u malých dětí normální, že jsou nedůvěřivé k návštěvám, bláblá. Já na to, vy jste ale nenapsala "dítě je normální". Ona, že to je snad jasné. Já na to, že není a že to považuji za další útok na svou rodinu z jejich strany. Koneckonců soud to citoval přesně v tom smyslu, že malá je vlastně už teď psychicky narušená. Atd. atd. Mám to na záznamu. Mohu dát k dobru. A to nechodím po hospodách, prakticky nepiju alkohol, mám prestižní zaměstnání. Jenže jsem smolař, šlápla jsem jim na kuří oko. Že jsem to neměla dělat? To mám jako strpět, aby mi lezli do bytu, kdykoli si zamanou, a tomuto přizpůsobit svůj život? Sorry... takhle žít nechci.