Login Form
paypal
Counter
Vítejte,
Host
|
Téma: Bernolákovci : lisztovci
prečo latinčina nemá lingua magyarica 04. úno 2016 22:21 #12249
|
|
Poslední úprava: 04. úno 2016 22:22 od p.hanic.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Deva
|
lingua hungarica a lingua magyarica 21. pro 2016 19:03 #14428
|
+ Österreichische revue, Band 4,Ausgaben 1-3, 1866 -Rakušania o Szechenyim books.google.at/books?id=7C8DAAAAYAAJ&pg=RA1-PA57& str.57 Im jahre 1825 hatte Szechenyi, wie schon erwähnt, das Ungarische Magyarische noch ziemlich mangelhaft gesprochen. Durch fortwährende Uebung und unermüdliches Studium war er 1828 der Sprache bereits so mächtig, daß er nicht nur sein erstes Werk „a lovakrül" (über die Pferde) in elegantem Ungarisch veröffentlichen, fondern auch mit der Zeitschrift „k'elso raa^arorsüägi NWerv»" — nebenbei gesagt, aus einem ganz unbedeutenden Anlasse — eine sehr lebhafte Polemik führen konnte. Es macht den Eindruck, als hätte Szechenyi hier vorerst seine Kraft versuchen wollen, ehe er seinen eigentlichen großen pnblieistischen Feldzug eröffnete. ++++ Maďarizácia v Sedmohradsku Das Land und Volk der Szeckler in Siebenbürgen (etc.), Bände 1-2 , Daniel Gottlieb Scheint - 1833 books.google.ru/books?id=CBRUAAAAcAAJ&pg=PA150& -s.150 magyarisation - výuka lingua Magyarica Szeckler bola tak prísna, že vnuci už nerozumeli reči starých rodičov ... Tu, u Sedmohradčanov by sa ten "bod zmeny etnicity" dal na podklade takéhoto faktu definovať Österreichische revue, Band 4,Ausgaben 1-3, 1866 -Rakušania o Szechenyim books.google.at/books?id=7C8DAAAAYAAJ&pg=RA1-PA57& str.57 Im Iahre 1825 hatte Szechenyi, wie schon erwähnt, das Ungarische Magyarische noch ziemlich mangelhaft gesprochen. Durch fortwährende Uebung und unermüdliches Studium war er 1828 der Sprache bereits so mächtig, daß er nicht nur sein erstes Werk „a lovakrül" (über die Pferde) in elegantem Ungarisch veröffentlichen, fondern auch mit der Zeitschrift „k'elso raa^arorsüägi NWerv»" — nebenbei gesagt, aus einem ganz unbedeutenden Anlasse — eine sehr lebhafte Polemik führen konnte. Es macht den Eindruck, als hätte Szechenyi hier vorerst seine Kraft versuchen wollen, ehe er seinen eigentlichen großen pnblieistischen Feldzug eröffnete. Von Dänemark, Norwegen, Schweden, Preußen, Pohlen, Ungarn, der ...1747 books.google.com/books?id=zmFYAAAAcAAJ Von der Sprache. - Die Pohlen haben zwar ihre eigene Sprache, ve FW mit der böhmischen und ungarischen vieles gemein hat und sonder Zweifel von der slavonischen ihren Ursprung | herleitet. toto odpovedá obsahom Diderotovi - Lingua Hungarica bol dialakt lingua Slavonica Za cisára Leopolda II na univerzite v Pešti nebol žiaden učiteľ "lingua magyarica" Concordia: Passauer Wochenblatt. 1848 books.google.com/books?id=8opEAAAAcAAJ books.google.at/books?id=8opEAAAAcAAJ&pg=PT170& Ueberhaupt war noch vor zwanzig Jahren in der gebildeten Gesellschaft von dem magyarischen gar nicht die Rede; es gab sogar ungarische Magnaten, die nicht einmal ihre Muttersprache verstanden, und zur Zeit der Regierung des Kaisers ... Pest na začiatku 40.-tych rokov 19.st.- ani nie 10% rozumelo kázňam v maďarskom jazyku Oplatka Graf Szechenyi str.318 v životopise podľa denníka Szechenyiho bolo autorom životoipisu Oplatkom uvedené : Pest, okolo roku 1842-43 -" kázne boli vedenéna na príkaz v maďačine, kde maďarsky nerozumela ani desatina veriacich" Graf Stephan Széchenyi: der Mann, der Ungarn schuf ,Andreas Oplatka - 2004 books.google.hu/books?isbn=3552053174 Seite 318 . ... Wie viele Reden und Predigten wurden auf Befehl auf ungarisch gehalten vor Zuhörern, unter denen nicht einmal ein Zehntel Ungarisch verstand? .. Slawen, Russen, Germanen: ihre gegenseitigen Verhältnisse ... , 1843 books.google.at/books?id=2f8tAAAAYAAJ der magyarischen Ultrapartei sind die von Slawen erst zu Magyaren gewordenen Szechenyi, Koschut und Zay zu nennen. Die Wahre Rechts-Kontinuität in der ungarischen Frage , 1864 books.google.at/books?id=a64AAAAAcAAJ tu je výklad "nativa lingua hungarica" str.6 Nun aber steht es rechtlich und gesetzlich vollkommen fest, dass „nativus hungarus" laut dem ungarischen Corpus Juris jeden einheimischen Ungarn und nicht nur einen Magyaren bedeute, indem nachArt.61 vom Jahre 1741 unter dieser Benennung sogar die Kroaten, Slavonier und Dalmatiner verstanden werden müssen, obwohl schon in dem Landtage vom J. 1764, laut Art. 35 die abgesonderte Nationalität der Kroaten ausdrücklich anerkannt scheint, daher auch „nativa lingua hungarica" rechtlich jede einheimisch ungarische und nicht bloss die magyarische Sprache sein kann. Göttingische gelehrte Anzeigen, Band 2 1804, str.1327 Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen - "turci používali maďarčinu častejšie ako "Maďari"!... slovenské dokumenty pochádzali priamo od kráľa! books.google.at/books?id=pRAWAAAAYAAJ&pg=PA1327& Die ungarische romantik - Seite 136 ,Julius von Farkas - 1931 Der größte sich remagyarisierende Magnat war Stefan Szechenyi, der erst in seiner späten Jugend ungarisch madjarisch lernte und noch 1814 in seinen Briefen von »uns Österreichern« schrieb. 1825 trat er mit der Gründung der Akademie vor die ... Freymüthige Bemerkungen eines Ungars über sein Vaterland: Auf e. ... - Seite 4, Jakob Glatz, 1799 books.google.at/books?id=87UAAAAAcAAJ& Ausser den Nationalungern giebt es in Ungarn eine Menge Einwohner von andern Nationen. In vielen Gespannschaften trifft man einzig und allein Teutsche; in andern Comitätern bloß Slawen, und an nicht wenigen . Orten ein Gemengsel von Stockungern, Teutschen, Slawen, Rußnacken, Griechen, Juden, Ziegeunern u. s. w. ««. In keinem einzigen Lande wird es ein solches Misch Masch von den verschiedensten Nationen, Religionen, Denkungsorten, Gebräuchen, Tugenden und Fehlern geben, als ln Ungarn. Mit der Sprache, die man in der innern Sradt spricht, kommt man oft in den Vorstädten nicht aus. Redet man dort teutsch: so spricht man hier slavisch. Es ist nicht die Folge, daß, wenn einer aus Ungarn ist, er auch ungrisch sprechen könne. Die meißten Teutschen und Slawen sterben, ohne ein einziges ungrisches Wort gehört, ohne einen ächten Unger gefthen zu haben. Dieß für diejenigen Ausländer, die sich oft wundern, daß dieser oder jener Unger so rein teulsch sprechen könne, da er, doch nicht in Teutschland gebohrcn sey. Er ist dann (wie die Sprache anbelangt) allerdings ein gebohrner Teutscher und nur in Rücksicht seince Vater- landes ein (nationalisierter) Unger; er ist, was z. B. der in Rußland oder Dänemark ansässige Teutsche ist. Väčšina Nemcov a Slovkov zomrie bez toho, aby počula (za celý život) jedno jediné maďarské slovo, (zomrie) bez toho aby uvidela jedného skutočného Maďara. Die polnische Sprachfrage in Preußen: Eine Zusammenstellung von ...: Band 2, S. 208, 1845 "..(EW) „A!s oberste Wortführer der magyarischen Ultraparlhei sind die von Slawen erst zu Magyaren gewordenen Szechenyi, Koschut und Zay zu nennen. Letzterer ist gegenwärtig Generalinspector für die 'ganze evangelische Kirche, Za vrchných predstaviteľov magyarskej Ultrastrany je možné menovať Szechenyiho, Košúta a Zaya pôvodom od Slavov sa zmenili na Magyarov... |
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
|
Vesna: Zpěv, hudba a tanec u Madarův.1851 20. pro 2022 17:13 #20471
|
ramiannka.jecool.net/index.php?option=co...670&Itemid=114#20470
RTVS Do kríža: Naozaj Maďari neprehltnú Trianon? „Zpěv, hudba a tanec u Maďarúv“. VESNA. List pro belletristiku, umění a literaturu. Číslo 123. Ve Vídni, v sobotu dne 29. listopadu 1851, strana 527. books.google.sk/books?id=IpBEAAAAcAAJ&pg=PA527& ***** ***** *20190922 prepis článku z books.google books.google.at/books?id=IpBEAAAAcAAJ&pg=PA527& books_Vesna1851s527ZpevHudbaAtanecUmadaruv.jpg Vesna: list pro belletristiku, uměni a literaturu. 1851, s.527 Zpěv, hudba a tanec u Madarův. „Zpěv maďarský ozýval se již i v divadlech cizozemských, hudebníci maďarští zvelebili hudbu národní již i v koncertech londýnských a pařížských, tance maďarské s oblibou tancují se již i na bálech zahraničných a ve Vídni od baletův divadelních je provozované přijalo vzdělané obecenstvo s hlučným, nadšeným potleskem." Таk jsme četli nedávno v jedněch novinách maďarských v obšírném článku, s pýchou netajenou o trojlístku života společenského zábavného u Maďarův, totiž o zpěvu, hudbě a tanci jednajícím. Kdo nevniknul hlouběji do toho zábavně — společenského života maďarského, ten čtoucí podobná panegyrika představuje sobě snad Maďary za národ, zpěvem, hudbou a tancem nad všechny ostatní slynoucí. My měvše již častěji příležitost podobné bombasty samochlouby maďarské čísti a slyšeti nalezli jsme v tom pobídku, aby sme se o tom vychváleném zpěvu, hudbě a tanci maďarském několika slovy zmínili. Delší náš pobyt mezi tímto zpěvecko-hudebně-tanečným národem a s tím spojená zkušenost ručí nám za pravdivé propátrání a vylíčení těchto vychválených vlastností maďarských. Slovákovi, navyklému poslouchati z jara, v létě nebo na podzim libezný zpěv spanilých Slovenek, v poli nebo v zahradách pracujícich, bývá po delší čas nadmíru teskno, když procházeje sе jednotvárnymi rovinami na Maďařích kromě skřeku žab, v četných bažinách hojně se nalezajících ani ptáčího ani dívčího zvuku neuslyší; panuje tam pustota a němota, když pod Tatrami jednak malí okřídlenci, jednak krásné děvy čarovným hlaholem svým poutníka vyrážejí. Maďar sám do sebe zamyšlený, tváře ohnivé ale pri tom zasmušilé, očí jiskřících ale přece chladných, povahy náruživé, vášnivé ale necitlivé, nerád se veselí, nerád zpívá; jeho největší radost jest, když múže pri okruhu tučné opepřené slaniny a sklenici dobrého vína o svých vykrměných vepřích anebo volích cizinci dlouhé řeči vykládati, když mu рак ohnivy nápoj hlavu rozplamení, vypustí po sobě několik teremtette, vyspí se, atd. a jest po vyražení; ženština taktéž dělá celou slávu svou v četné drúheži hledajíc. O zábavách , svatbách, křtinách, posvícení atd., kteréžto slavnosti celé týdne trvají, dobře se jí, pije, několik čárdášúv při hudbě tří cikánúv přetancuje atd.; že by se nějaká píseň zazpívala, na to se ani nepomyslí. U nás naopak každé významnější příležitosti počátkem i koncem jest zpěv; sličné družičky a svatové doprovázejíce nevěstu do chrámu k oltáři , zpívají; jdouce odtudto, zpívají, na svatbě zpívají, slovem, zpěv bývá nejdražší koruna každého sňatku, každé hostiny, každé slavnosti. Slováci mají tisíce a tisíce pisní v nejrozmanitějších nápěvích ku každé slavnosti, (viz. Zpievanky od J. Kollára) a velmi málo jest panen na Slovensku i mezi pospolitou třídou, u kterých by se několik opsaných písní nenašlo. V paměti раk jich každé sebe mladší děvče tak mnoho má, že nám nikoli podivné býti nesmí, když se jeden cestovatel vyslovil, že v Turčanské stolici jedna děva tolik písní a nápevův zná , že by je jeden umělec sotvá za celé živobytí své de not opsati mohl. Kdyby tolikéž Maďaři tvrditi směli, toť by zajisté již byli vytasili ven nějakou sbírku svych prostonárodních písní, aniž což chvalného v životé jejich neopominou ihned celému světu roztroubiti. Jistý spisovatel maďarský, zdá se nám Petófy, spočítal všechny původní písné maďarské až do 1846 a byla jich prý summa summarum 150. Připusťme to, že si jich maďarský národ po celé tísíclelí svého v Europě žití tolik utvořil, ale kolik mezi nimi nalezneme obsahem i nápěvem slovanskych? Kupříkladu ona píseň, jižto Maďari za svou nejlepší pokládají, „Hortobágyi pusztán fúj a szél"jest doslovné přeložení obsahem i nápěvem staré slovenské: „Fúka vetrík po рustině" atd., anebo „Bús az idó, bús vagyok én magam is" „Všade smutno, smutno v mojom srdci též" atd. a kolik bysme jich ještě donesti mohli, zvláště skoumajíce písné polní a milostné. Nám se zdá, že každý jich nápěv, jevící čilejší, veselejší hnutí duše , každá píseň obsahu radostnějšího, utrhnuta jest v sadě utěšených zpěvův slovanskych. V pozdější době ovšem složeno mnoho maďarských nových písní, avšak i látky i nápěvu k nim rovnéž slovenských použito ; ku př. Ona : „Az alföldön halasz, legény vagjok én, Tisza partján kis gunyhóban lakom én, Szöke kis lány jer-be hoszám pihennj, Édes anjám majd gondodat viséli." slovensky : Na Považí domček stojí dřevěnný, A v ňom sšuhaj vzdychá, plače ztrápený, Pojd sem milá, dám ti u mňa hospodu, Ňje je dobře pannám chodiť cez vodu. Dále: „Ne inenj rózsám a sarlóra, Gyônge vagy még a tarlóra, Ha elvágod kis kezedet K¡ sût nékem lágy kenyereL" slovensky : Nechod milá na daťelja, Neznáš ječtě kosit zelja, Ak odrežeš ručku tvoju Kdo dá ljek na dušu moju. Naposledy pověstná „Fótská píseň" (Fóti dal) od Vörösmáryho, poctěná odměnou 100 dukatův, má nápěv, rovněž 100 dukaty odměněný známé slovenské písné: „Za našimi humny kvitne fiala“ atd. a píseň tato i s nápěvem svým hluky dělá všudež, kde se zpívá, skladateli textu volá se vždy sláva, tolikéž i nápěvu: ale na to se vždy zapomene , že nápěv ten jest růže v Tatrách vykvétlá. Co do hudby, jsou na omylu horlivci maďarští, mají-li zato, že kusy od umělců v maďarskych složené a hudebnikův maďarských provozované v Londyné a v Pařiži toliké slávy docházejí. Pokud víme, za doby minulé byla v Paříži kapella Biharyho a ovšem dobře pochodila; teď tam a v Londyně mešká Kalózsdy a rovnéž dobře se má, než chvála toho naším domněním Maďarům nepatří. Za jedno Bihary i Kalózsdy jsou Cikáni, za druhé mezi členy jejich hudebních sborův jest velmi mnoho Čechův, za třetí skladby provozováné pocházejí vesměs od jinorodych původcův nejvice od Čechův a jsou větším dílem z nápěvův slovanských sestaveny. Jsou sice přepiatci u Maďarův, kteří kmen cikánsky za příbuzný Maďarům mají a zrovna je také Novomaďary (Uj-Magyarok) nazývají, ale to jen omámenес tvrditi může ; cikáni se přiznají kterémukoliv národu, jen ať se jim při něm dobře vede. A že tito cikáni v skutku k hudbě nevšední vlohy mají, to my ovšem známe; vlohy tyto však vyvinují sе раk pomocí Čechův. Že Bihary, Domby, Jancsi, Piťo, Kalózsdy umění své na tak vysoky stupeň dokonalosti povznesli, zásluhu o to Čechům vzdáti slušno. Viděli i slyšeli jsme kolik podobnych kapel cikánskych, ale v každé jestli ne většina, tak jistě polovice členův z Čechův záleží. Čech znaje se v notách, opisuje je a cvičí se podlé nich, раk učí cikána a tento, со hudby schopný, snadno pochopí jakkoli lěžký kus. Со sе раk kusův hudebních týče, odkazujeme obecenstvo, aby, budeli míti příležitost, neopominulo aspoň jednou poslouchati teto cikánské hudby ; раk sе přesvědčí každý, že pravdu máme, tvrdíme-li, že provozené skladby mají ráz písní slovanských. Když vloni zde byl Kalózsdy, hrál v Prátru mezi jiným i nápev Krakovjaku slovenkého„Nebuďem tak robiť" atď., Vídeňáci kričeli „éljen", „brávo", povídali jeden druhému, jak prý to krásný maďarský nápev a několik trenčanskych dráteníkův, sedících nedaleko při pívě počali prý zpívat dotčený krakovjak. — Vůbec Maďaři, jako Maďaři nemaji žádných vloh k hudbě, aniž v ní jakou oblibu nalezaji, vyjmemeli uherskou šlechtu, která při tokajčině ráda naslouchá zvukům hudby cikánské. Vytečného skladatele hudebního z Madarův též nepoznáme; nebo slavný Liszt pochází sice z Uher, ale z národu německého a ty pověstné kusy echt maďarské — jak je nazývají — zvláště раk pochody vojenské jsou dílem od jinorodcův složeny, dílem z nápěvův slovanských sestaveny. Zbyvá nam ještě promluviti něco o tanci maďarském. Jest-li pravda, že tanec jest produktem lásky k hudbě a nezmařitelné veselosti, tak sada tato jen přisvědčuje našetnu tvrdění o zpěvu, hudbě a povaze národu maďarského. Jsouli Maďaři chudi ve zpěvu a hudbě, jsou mnohem chudší ohledem tance národního. Dokázáno jest, že Maďar nemá původniho národního tance, jak jej mají na př. Poláci, Čechové atd. Kör maďarský jest docela jen srbské kolo ; název samého tance, jména figur doslovně jsou přeloženy ze srbského, kroky a pohyby v něm vonkoncem srbského kola; hudba tatéž, kteráž u kola. Dále Lánz, předtím oblíbený, jest nepodařený přetvor slovenského šátkového tance; maďarské solo, podobá se namnoze solu z francouzské quadrilly a pověstny ceárdás, asi od pěti rokův do mody přišlý jest totožny s našim chytrým; ani průvod hudby není maďarský, slovenské nápěvy i v tom jsou použity. Jak vidět, velikou váhu klade žurnalistika maďarská na potlesky, jichž solo maďarské v divadlech vídenských došlo. Avšak podotknuvše již, со jest maďarské solo připomínáme ještě, že se ve Vídni obdivovali jen uměleckému provedení nikoli tanci samému, раk že v potlescích vídenských krejčovských a j. učnův slávu a vyznamenání hledati jest věc směšna. — Lid maďarský vůbec nerád tančí, a со tanči jest to takzvaný „štýrský trojskok, galop a tichý valčík : tancův v lidu samém vytvořenych u Maďarův nadarmo bysme hledali. Ku konci dodáváme, že zpěvohry a ballety dávané v národním divadle v Pešti obyčejně vždy propadnou ; což jest také důkazem náklonnosti maďarské ku zpěvu, hudbě a tanci. E. Z — sky. |
Poslední úprava: 20. pro 2022 17:13 od p.hanic.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Následující uživatel poděkoval: Jozef Stanislav VŠ
|
Vygenerováno za 0.347 sekund